Češi podceňují prevenci i léčbu chřipky
Relativně méně závažné je nachlazení, které pacienti obvykle zvládají samoléčbou. Pro další virová onemocnění se používá odborný termín ARI (akutní respirační infekce – projevující se katarem horních cest dýchacích se zvýšenou nosní sekrecí bez výraznějších teplot). O ILI (influenza like illnes – chřipce podobná onemocnění) hovoříme v případech, kdy se přidá výrazně vyšší teplota. Pro chřipku je na rozdíl od ostatních respiračních onemocnění charakteristický rychlý nástup nemoci spojený s vysokými teplotami (38 stupňů i více), zimnicí, třesavkou, namáhavým kašlem, bolestmi svalů a kloubů. Tyto symptomy mohou být doprovázeny abnormální únavou až schváceností.
Češi podceňují prevenci i léčbu chřipky
Česká populace dlouhodobě tato onemocnění podceňuje a nevěnuje mnoho pozornosti ani prevenci. Řada pacientů s onemocněním běžně chodí do zaměstnání, jezdí MHD a nemyslí na to, že virová onemocnění jsou kapénkové infekce a mezi lidmi se šíří výhradně prostřednictvím kapének (slin a nosního sekretu). Právě u chřipkových virů je infekční dávka nízká a nakažlivost je proto mimořádně vysoká.
Prevencí rozumíme souhrn postupů a opatření, která využíváme k podpoře zdraví. Mluvíme o prevenci primární a sekundární. Primární prevence je způsob chování, doporučení a zásad pro předcházení závažných nemocí. Je to vlastně to nejlepší, co můžeme vědomě pro svůj organismus udělat. Je to filosofie a způsob života prováděný nikoliv jednorázově, ale systematicky, dlouhodobě. Příkladem primární prevence z medicínského hlediska je aktivní imunizace (očkování). Sekundární prevence jsou veškerá protiepidemická opatření směřující k zabránění šíření infekce v populaci. Zásadní je omezení kontaktů zdravých s nemocnými, izolace akutně nemocných, dále podpora racionální výživy, otužování a v některých případech i posilování imunity. Samozřejmá by měla být doporučení k hygienickým zásadám – časté mytí rukou, zakrývání úst a nosu při kašli a kýchání, používání jednorázových kapesníků apod.
Léčbu běžné chřipky zvládne pacient sám
Léčba všech výše uvedených onemocnění je převážně symptomatická. Většina onemocnění probíhá bez komplikací a má dobrou prognózu úplného uzdravení.
Příznaky nachlazení a virových onemocnění lze většinou zvládnout pomocí volně prodejných přípravků. Horečnatý stav pak vyžaduje tělesný klid na lůžku včetně vhodných nefarmakologických postupů (dostatek chladných tekutin, studené zábaly, atd.). Medikamentózní léčbou se obvykle tlumí horečka, zánět, zmírňují se svalové a kloubní bolesti a rovněž se používá u dalších klinických projevů, jako je kašel, rýma nebo bolest v krku.
Při prvních příznacích onemocnění se doporučují léky, mezi které patří i originální Aspirin s účinnou látkou kyselinou acetylsalicylovou ̶ ASA). Aspirin patří do skupiny léků nazývaných nesteroidní antiflogistika či antirevmatika právě pro významný protizánětlivý a analgetický účinek. Podstatou účinku ASA je tlumení funkce prostaglandinů, což jsou látky, které hrají klíčovou roli v rozvoji bolesti, horečky a zánětu. Pomocí kyseliny acetylsalicylové se tak oslabuje reakce na bolestivé stimuly a záněty v organismu. Pro léčbu příznaků nachlazení a chřipky byl vyvinut Aspirin C – kombinace ASA a vitamínu C, který zajišťuje posílení obranných reakcí organismu.
Při samoléčbě je důležitá zodpovědnost
Při samoléčbě je třeba dodržovat doporučené dávkování a bez doporučení lékaře neužívat lék dlouhodobě. Konzultace s lékařem je nezbytná v případě neúspěšné samoléčby či při rozvoji komplikací (např. zánět dutin, středního ucha, průdušek). V některých případech je nutná i léčba antibiotiky. Nevhodné je současné užívání alkoholu. Zvýšená opatrnost při užívání kyseliny acetylsalicylové je třeba při souběžném podávání dalších léků (protisrážlivých) a při výskytu žaludečních nebo dvanáctníkových vředů v minulosti, při pylové alergii a v poslední třetině těhotenství. Pokud jsou výše uvedená doporučení respektována, má Aspirin vysoký bezpečnostní profil.