Autokorekce se umí postarat o zábavu i překvapení

Znáte to, píšete zprávu, a když ji odešlete, zděsíte se, cože jste to vlastně odeslali. V nejlepším případě se nic nestane a příjemce zprávy si smysl slov domyslí, či vám pošle nazpět zprávu s otazníkem. V horším případě můžete někomu špatným slovem ublížit, marně čekat na rohu ulice, kde jste se měli sejít, anebo, jak se dočtete níže, můžete dokonce přijít i o pěkný balík peněz. Virtuální operátor LAMA mobile pro vás vybral nejúsměvnější překlepy.

Dříve se překlepy objevovaly jen při psaní na stroji, později na počítači. Od té doby, co existují mobilní telefony, se objevují překlepy i v SMS a dalších formách komunikace, jež je možno přes telefon provozovat. Možná, že za éry tlačítkových mobilů byly překlepy méně časté. Nyní s příchodem chytrých telefonů zažívají chyby v textu svou renezanci. Na vině jsou softwary, které nám mají, paradoxně, život ulehčovat tím, že za nás automaticky dokončují rozepsaná slova a taky mění to, co už je napsané. Mnoho lidí si s tím neláme hlavu, spíše je rádo, že zprávu, přidržujíc se tyče v autobusu či v tramvaji, zdárně dopíše až do konce a odešle.

Pokud ovládáte angličtinu, rozhodně vás pobaví stránky www.damnyouautocorrect.com (volně přeloženo jako „zatracená autokorekce“), které jsou úložištěm vtipných překlepů z celého světa. Například nějakým nevysvětlitelným způsobem změnila korekce slovo „klíče“ na „Židé“ a to se potom špatně vysvětluje, co že jste si to právě zamkli v autě.

Ani Češi se nenechají zahanbit. Občas se může stát, že chcete někomu poslat „polibek“ na dobrou noc, ale místo toho si spíše zaděláte na partnerskou šarvátku. Proč? Protože autokorekce si myslí, že „políček“ dobrému spaní napomůže více.

A znáte historku o nejdražším překlepu, ke všemu způsobenému vlastní chybou, v historii? V roce 2006 přišel jeden takový nešťastný překlep japonskou společnost Mizuho Securities na zhruba 27 miliard Jenů, což je v přepočtu okolo 5 miliard Kč. Tato suma se tehdy rovnala celoročnímu zisku společnosti. Jejich zaměstnanec měl za pomoci elektronického systému nabídnout k prodeji jednu akcii společnosti J-Com za 610 000 Jenů (1 Jen se tehdy rovnal cca 20 haléřům). Avšak spletl si vstupní políčka a nabídl místo toho 610 000 akcií za cenu 1 Jen.

Stejně jako u jiných věcí se i zde dá uplatnit stará lidová moudrost. Je totiž vždy dobré dvakrát měřit a jednou řezat.