Český výrobce luxusního nábytku dobývá již deset let zahraniční ambasády

Rodinná firma Triant, výrobce nábytku v klasickém stylu, vybavila během čtvrtstoletí své existence stovky bytů, právních kanceláří, luxusních hotelů, ale také například senátní kanceláře či vládní interiéry v Hrzánském paláci, Slavíčkově vile apod. V poslední dekádě navíc získala jedno nenápadné, ale o to prestižnější prvenství: nábytek z jejích dílen zdobí jedenáct velvyslanectví šesti zemí v sedmi státech světa.

Spojené státy americké, Belgie, Argentina či Německo. Washington, Berlín, Lipsko nebo Budapešť. Pět českých ambasád, ale též velvyslanectví Ruska, Německa či Palestiny. Tyto reference činí ze společnosti, kterou v České republice zná především movitější soukromá klientela, manažeři a právní kanceláře, aspiranta na pomyslný titul „dvorní dodavatel ambasád“. Miloš Horák, zakladatel firmy Triant, přitom začínal ještě za komunistického režimu jako restaurátor nábytku v Kutné Hoře. Postupně se svou firmou realizoval zakázky pro více než desítku velvyslanectví. „Ambasadoři jsou logicky jednou z našich cílových skupin. Právě velvyslanectví přece mají být výstavní skříní svého státu, musejí působit seriózně, ale rozhodně ne zakonzervovaně nebo zapškle. Klasický styl a ušlechtilé dřevěné materiály jsou k takové solidní a zároveň moderní reprezentaci ideálním prostředkem,“ říká Miloš Horák.

Začalo to Budapeští, poslední je zatím Palestina

V roce 1998 získal Triant svou první zakázku pro velvyslanectví – ruskou ambasádu v Budapešti. Dodali pro ni interiér zasedací místnosti, kancelář velvyslance a vybavení některých přilehlých prostor. Klient byl s výsledkem spokojen, a jelikož diplomatický svět představuje bohaté předivo vzájemně propojených vztahů, kontaktů a referencí, získal Triant nejen dobré jméno, ale podařilo se mu spustit i jistý dominový efekt. „Následovaly zakázky pro česká velvyslanectví, a to i v tak exotických zemích, jakými jsou Argentina či Severní Korea. Ruští ambasadoři nám však také zachovali přízeň a náš nábytek stojí v interiérech jejich velvyslanectví v Lipsku a Berlíně,“ vypočítává Miloš Horák. Zatím posledním odběratelem z řady ambasadorů bylo pražské velvyslanectví Palestiny v roce 2015.

Ambasadoři preferují ořech a třešeň, ale také skryté dveře a trezory

Zakázka pro velvyslanectví se v zásadě neliší od standardního plnění Triantu, ale přesto svá specifika má. Nábytek pro ambasády většinou vychází z některé z pěti kolekcí, které firma vyrábí, design však bývá upraven potřebám a vkusu klienta. „Řešili jsme též individuální požadavky, jsou skrytá dvířka na trezor, držáky na vlajky nebo plastiky různých znaků či erbů. Méně obvyklé jsou například tajné zásuvky nebo schránky v některých kusech nábytku, ty obvykle slouží pro ukládání dokumentů, ale také zbraní nebo cenností,“ vysvětluje Miloš Horák. „Tajné dveře do skrytých místností a nenápadné tlačítko k nim patří též mezi oblíbená zadání ambasád.  U jedné ze zakázek byly skryté dveře dokonce součástí velké knihovny a objevily se až po odklopení dílu s knihami, takže pro běžného návštěvníka byly zcela neviditelné.“Velkým tématem je pro Triant také původ materiálů, které pocházejí výhradně z Evropy, čímž se firma odlišuje od levných dovozů z východu. To s sebou nese vyšší výrobní náklady, a tedy i zatížení zákazníkova rozpočtu, avšak Miloš Horák považuje ekologický přístup vykoupený vyšší cenou za svou přednost. A jaké výrobky a materiály patří mezi ambasadory k nejoblíbenějším? Jedná se většinou o klasické dřeviny, jako jsou ořechové nebo třešňové dřevo, z ostatních materiálů pak kvalitní kůže a anglické látky. Mezi kovy vede mosaz a leštěná nerez.