Kdy vznikla většina receptů našich oblíbených pokrmů? Asi hodně dávno, že? Naše babičky guláše a kulajdy nevařily podle kuchařek, ta výborná jídla uměly od svých maminek a babiček a ty zase od svých babiček
Zkrátka, většina pokrmů v naší současné kuchyni pochází z dob dávno minulých. Ne nadarmo existuje pojem staročeská kuchyně.
A teď otázka číslo dvě: v čem tehdy vařili? Litinové kastroly, mikrovlnky a papiňáky neexistovaly a používalo se keramické nádobí, které mělo řadu výhod, a my je dnes po letech znovu objevujeme.
Předchůdce ohnivzdorných mís a kastrolů
Keramický hrnec, který používali naši předchůdci jak na vaření polévek, tak i na přípravu hlavních jídel, díky pevnosti materiálu umožňoval, aby se v něm vařilo na přímém ohni, nebo se v něm připravované jídlo zapékalo v peci. Ať jste vařili, dusili či zapékali, měli jste jistotu, že vůně jednotlivých ingrediencí se krásně prolnou, neztratí se vitaminy a maso zůstane krásně šťavnaté a dobře propečené. V minulosti se s použitím tuků šetřilo a právě vaření v keramickém hrnci s pokličkou, kde je malá dírka na vypuštění přebytečné páry, umožňovalo, aby si jídlo vystačilo pouze s přírodními látkami, které pustilo připravované maso.
Co se v keramickém hrnci dá vařit?
Odpověď je snadná – prakticky všechno. Od polévek, jako jsou bramboračka, houbová, fazolová či čočková, přes rýži, zeleninu, různé guláše až po kusy masa pečená vcelku. Keramické nádobí je vhodné obzvlášť pro druhy masa, která vyžadují delší čas na přípravu, jako je zvěřina či hovězí, anebo na luštěniny jako fazole či čočka, které se v minulosti nedaly pořídit v předvařené podobě jako dnes. Keramický hrnec byl tehdy na to jako dělaný, vše se uvařilo mnohem dřív, anebo se jídlo na slabém ohni strčilo na noc do trouby a krásně se dusilo až do rána. Ovšem hlavní doménou keramického hrnce je míchání různých chutí a kombinace masa se zeleninou jako rajčata, papriky, cibule, česnek, brambory, rýže, fazole, do kterých lze přimíchat i suché uzeniny či bílé sýry balkánského typu. Jedno staré pořekadlo tvrdí, že v keramickém hrnci lze vařit podle systému „co dům dal“. Jinými slovy, ať do něj dáte cokoliv, díky principu dušení v jednom hrnci máte jistotu, že váš pokrm bude mít jedinečnou chuť.
Proč se keramické hrnce vrací do obliby?
I zde je odpověď nasnadě. Žádným z novější kuchyňských vynálezů je nelze plně nahradit. Díky inovativní technologii jsou hrnce pozoruhodně pevné, můžete je použít na přímý zdroj tepla z keramické desky, plynového či elektrického sporáku, grilu, elektrické trouby či mikrovlnky, ale můžete je vzít i do přírody a vařit v nich na otevřeném ohni (víc se dětem nezavděčíte během pikniku). Vaříte v nich dietně, bez přidání tuku a navíc keramické nádobí má výborné akumulační schopnosti. Jídlo v něm si udrží teplo delší dobu a při vaření můžete uplatnit i svoje improvizační schopnosti. Hrnce velice dobře snášejí změny teploty. Povrch hrnců se velice snadno udržuje. Jejich životnost je 10xdelší než u běžného keramického nádobí. Nakonec pro keramické nádobí mluví i jeho estetický, rustikální vzhled. Žádné nádobí na vašem stole nemůže vypadat tak opravdově a nekýčovitě. A úplně na závěr – lze v něm vařit ta pravá původní jídla i z jihoamerické, arabské, africké či balkánské kuchyně.
Zdravé vaření
Díky svým vlastnostem je nádobí velice vhodné pro dietní vaření, pro diabetiky, osoby s vysokou hladinou cholesterolu a krevních tuků. Samozřejmě je výborné pro vaření pro děti, těhotné a kojící ženy i sportovce.
Pár vybraných receptů:
Moravská zelňačka
4 střední brambory, 500 g kysaného zelí, 500 g uzených žebírek, 1 smetana, kmín, sůl, pepř, trochu másla a hladké mouky na zásmažku
Do selského hrnce dáme vařit kysané zelí s uzenými žebírky. Trošku osolíme, opepříme a okmínujeme. Zvlášť v jiném hrnci uvaříme brambory nakrájené na kostičky s troškou soli a kmínem. Uvařené brambory i s vodou slijeme do selského hrnce, ve kterém krásně bublá kysané zelí a uzená žebírka. Až je maso měkké, obereme ho z kostí a vrátíme zpět do polévky. Uděláme zásmažku, kterou dáme do zelňačky, a povaříme. Nakonec přidáme smetanu a případně dochutíme.
Chilli noc carne
Pro 4 osoby potřebujeme: 3 velké cibule, 2 stroužky česneku, 750 g hovězího masa bez kosti, 2 červené a 2 zelené feferonky, sůl, pepř, 2 lžíce sladké papriky, 4 velká rajčata, 1 plechovku červených fazolí, 2 lžíce oleje.
Cibuli a česnek nakrájíme nadrobno a osmahneme do zlatožluta. Přidáme maso nakrájené na dvoucentimetrové kostičky a za stálého míchání stejnoměrně osmahneme. Přidáme podélně rozříznuté feferonky, sůl, pepř a sladkou papriku, zamícháme, přilijeme ¼ litru vody a přiklopíme pokličkou. Dusíme v rozpálené troubě hodinu a půl a v případě potřeby mírně podlijeme vodou. Pak do hrnce doplníme rozkrájená rajčata a fazole z konzervy bez nálevu, vše zamícháme a dusíme dalších čtyřicet minut. Chilli noc carne se podává horké s chlebem nebo s kukuřičnými či bramborovými plackami.
A teď otázka číslo dvě: v čem tehdy vařili? Litinové kastroly, mikrovlnky a papiňáky neexistovaly a používalo se keramické nádobí, které mělo řadu výhod, a my je dnes po letech znovu objevujeme.
Odpověď je snadná – prakticky všechno. Od polévek, jako jsou bramboračka, houbová, fazolová či čočková, přes rýži, zeleninu, různé guláše až po kusy masa pečená vcelku. Keramické nádobí je vhodné obzvlášť pro druhy masa, která vyžadují delší čas na přípravu, jako je zvěřina či hovězí, anebo na luštěniny jako fazole či čočka, které se v minulosti nedaly pořídit v předvařené podobě jako dnes. Keramický hrnec byl tehdy na to jako dělaný, vše se uvařilo mnohem dřív, anebo se jídlo na slabém ohni strčilo na noc do trouby a krásně se dusilo až do rána. Ovšem hlavní doménou keramického hrnce je míchání různých chutí a kombinace masa se zeleninou jako rajčata, papriky, cibule, česnek, brambory, rýže, fazole, do kterých lze přimíchat i suché uzeniny či bílé sýry balkánského typu. Jedno staré pořekadlo tvrdí, že v keramickém hrnci lze vařit podle systému „co dům dal“. Jinými slovy, ať do něj dáte cokoliv, díky principu dušení v jednom hrnci máte jistotu, že váš pokrm bude mít jedinečnou chuť.
4 střední brambory, 500 g kysaného zelí, 500 g uzených žebírek, 1 smetana, kmín, sůl, pepř, trochu másla a hladké mouky na zásmažku
Cibuli a česnek nakrájíme nadrobno a osmahneme do zlatožluta. Přidáme maso nakrájené na dvoucentimetrové kostičky a za stálého míchání stejnoměrně osmahneme. Přidáme podélně rozříznuté feferonky, sůl, pepř a sladkou papriku, zamícháme, přilijeme ¼ litru vody a přiklopíme pokličkou. Dusíme v rozpálené troubě hodinu a půl a v případě potřeby mírně podlijeme vodou. Pak do hrnce doplníme rozkrájená rajčata a fazole z konzervy bez nálevu, vše zamícháme a dusíme dalších čtyřicet minut. Chilli noc carne se podává horké s chlebem nebo s kukuřičnými či bramborovými plackami.